Od nepaměti se v Blatné vyprávělo o pokladu ukrytém na zámku, nikdo však neví, kde přesně leží. Jednou se podařilo mladému písaři část pokladu odnést. Omámený bohatstvím utekl do ciziny a styděl se vrátit. Ke špatnému svědomí se brzy přidal i stesk po domově. Zjistil, že mu bohatství štěstí nepřineslo. Chtěl se vrátit domů, ale nechtěl přijít s prázdnou. Proto v cizině nakoupil hromadu sazenic a jako pokání celé město osázel růžemi. Místní si květiny brzy oblíbili a pěstují je dodnes.