(*17. 8. 1753 – †6. 1. 1829)
Největší postava počátků národního obrození a českého osvícenství, bohemista, slavista, orientalista, historik. Tento nemilosrdný kritik a učenec s geniální pamětí se zcela obětoval vědě. Byť ovládal na tucet jazyků, na práh nového rozkvětu přivedl právě češtinu. Sepsal Dějiny české řeči a literatury a Zevrubnou mluvnici českého jazyka.